Petra Burkovičová, 15 let, úvaha

Někdy pradávno v dějinách lidstva byl stav přírody dokonalý. Řeky zurčely, rostliny vzkvétaly, stromy si vyhřívaly své listy o paprsky slunce. Vše bylo v harmonii a všeho byl dostatek. Rostliny se doplňovaly a bujně rostly, zvířata se volně pohybovala a žila spolu s přírodou. Tak jak to, že se to tak zvrtlo? Proč máme zemětřesení, nedostatek vody, znečištěný vzduch a vody v řekách, které nemůžeme pít? Problém člověkem vytvořený narůstá do větších a větších rozměrů. Je ještě nějaká naděje?

Současný stav přírody je opravdu otřesný. Továrny, těžení, výroba a vyhazování věcí na skládky je rozhodně jedna z příčin. Kdyby vaše tělo někdo násilně srovnal, jako jsme to udělali řekám, kdybyste byli upalováni jako těla stromů, a znečišťováni ropou jako vody oceánů a moří, určitě byste došli k názoru, že to nemůže nikomu a ničemu prospět. K čemu je takzvaný ‚pokrok lidstva‘, když nás vede do záhuby? Jsem toho názoru, že žádné auto nemá takovou hodnotu, jako čistý vzduch, a žádná užitečná věc vyrobená člověkem se nemůže rovnat pitné vodě.

Příroda má sílu všechno napravit, ale první kroky musí udělat člověk. Je nutné dodat, že každý může pomoct a udělat něco, co pomůže úplně všem. Může třeba omezit množství nakupování zbytečných nerozkladných materiálů a chovat se šetrněji k přírodě. Samotné omezení našich každodenních potřeb ale nestačí. Jde o tak závažný a komplexní problém, že občasné zákazy nic nevyřeší. Jak tedy zajistit, aby byla příroda zase v kompletní rovnováze? Je zde ještě nějaký faktor, který opomíjíme?

Domnívám se, že problém má své kořeny i v samotném monokulturním zemědělství. Hromadné pěstování a dostupnost zeleniny na každém rohu ulice nás ukolébalo k myšlení, že všeho je dost a na současném hospodaření s půdou není nic špatného. Já jsem ale toho názoru, že jádro mnoha problémů je právě zacházení s plochami zemědělské půdy. Hromadné postřiky chemií v boji se škůdci otravují zemi i přirozené nepřátele škůdců. Pole jsou moc velká, nejsou zde žádné stromy zadržující vláhu ani pestrost rostlin, která je v přírodě tak důležitá.  Půda je vyčerpaná z jednoho druhu výsevu. Hospodaření se stromy také není ideální. Mnoho sesuvů půdy a vyvrácených stromů je způsobeno neschopností vysázet různé druhy rostlin a zajistit tak pestrost, vzájemnou podporu a vyváženost porostu. Je zde tedy nějaké řešení?

Zastávám názor, že ano. Myslím si, že všechny problémy světa se dají vyřešit technikou permakultury už obecně známou 40 let. Jde o komplexní, šetrné zacházení k přírodě, vytváření prostředí, které je trvale udržitelné a neustále se obnovující. Permakultura se řídí přirozenými zákony přírody, využívá je ve svůj prospěch a spojuje více prvků ve fungující celek. Použitím permakultury se dá znovu osadit poušť, maximálně uzdravit stav přírodního prostředí a úroda nasytí všechny hladovějící. Řešení tedy existuje. Proč ho lidé nepoužijí?

Myslím si, že u mnoha lidí jde jenom o nevědomost. Neznalost nikdy nepřinášela nic dobrého a taky nás zavedla tam, kde jsme dnes. Navrácení k přírodním zákonům znamená spásu lidstva a všech bytostí. Přestože žije velké množství lidí stále ve vědomí, že řešení neexistuje, a proto setrvávají ve starých destruktivních návycích, spousta ostatních jedinců již tvoří rajské zahrady. Lidé mají tu sílu změnit zacházení s přírodou a vyřešit všechny problémy, které vznikly jejich zásluhou. Tam, kde už člověk nic nenadělá, příroda pomůže.

Zemi sužuje velké množství globálních problémů, které už dávno začaly zasahovat i do života lidí. Podporování těchto problémů se nachází v životě každého z nás, a proto může úplně každý pomoci. Jádro těchto nesnází tkví v nesprávném hospodaření se vším, co nám bylo dáno. Řešení je ve způsobu pěstování a využívaní přírodních zdrojů. Ano, příroda je nemocná, ale my máme sílu ji vyléčit. Každý může pomoci v budování lepšího zítřka.